Pro školy zapojené do projektů – Comenius – partnerství škol jsou Národní
agenturou evropských vzdělávacích programů připraveny další grantové programy.
V prosinci 2009 naše škola podala žádost o grantový program Comenius - Individuální
mobilita žáků. Žádost byla schválena, proto dvě žákyně naší školy připravujeme od
března 2010 na studijní pobyt v partnerské škole Lyceé Marie Noel ve francouzském
Tourcoing. Tento pobyt proběhne v období od 1. září do 30. listopadu 2010.
( garant: Mgr. Martina Nováková)
Výjezd žáků do Francie
Program Comenius, který tento rok zahajoval výjezdy žáků středních škol poprvé, nám dovolil vycestovat do francouzské partnerské školy. Z celé ČR nás dohromady vycestovalo do různých zemí Evropy pouze 14.
Před naším odjezdem jsme měly hodně starostí. Ať už s francouzským jazykem, na který jsme chodily zhruba dva měsíce, či psychickou přípravou na odjezd. Bály jsme se především jazykové bariéry, začlenění do kolektivu či rodiny. Ale také, že tři měsíce budou pro nás dlouhá doba, neboť jsme na tak dlouho dobu v cizí zemi/rodině/škole nebyly.
Zhruba týden před naším odjezdem nás čekala spousta papírování, podepisování a řešení našeho individuálního plánu studia. Také jsme navštívily lékařské prohlídky a zařizovaly platební karty.
Nastal 31. srpen 2010 - den našeho odjezdu a my byly hodně moc nervózní, nevěděly jsme, co se bude dít, ani spát jsme nemohly. Dorazily jsme na letiště v Praze, rozloučily se s rodiči a paní učitelkou Novákovou a vyrazily na cestu poznání do Francie – letadlem přes francouzský Lyon do města Lille. Na cestu zpět do ČR jsme se měly vydat až 30. listopadu 2010.
Když jsme v podvečer vystupovaly z letadla v Lille, vyzvedly si nás naše francouzské „sestry“ s nimiž jsme zamířily k novému domovu.
Během cesty jsme se dozvěděly, že naše nová škola – tedy výuka - začíná až 6.9, takže jsme měly dostatek času na poznání nových rodin a okolí. Naše rodiny byli perfektní, ale naprosto rozdílné.
Rodina Ivony - měla pět členů. Tři děti a rodiče. Nejvíce času trávili doma a já samozřejmě s nimi, neboť měli hodně práce a poté odpočívali. Pokoj jsme sdílela dohromady s Marií (francouzská „sestra“). S Marií jsem si vždy před spaním povídala a s jejími sourozenci jsem ve volném čase hrála nějaké hry. Při těchto hrách mne učili různá francouzská slovíčka.
Rodina Ivany měla jen čtyři členy: 2 dcery, z nichž jedna se už odstěhovala, a rodiče. Každý víkend celá rodina -tedy i já - vyrážela na výlety. Občas jsme jezdili i v týdnu, ale to jen s „tatínkem“. Se „sestrou“ Alexií jsme trávily nejvíce času s přáteli, kteří mě učili francouzská slovíčka ať už doma,na diskotékách, kinech…
Francouzská škola byla velmi rozdílná od té naší. Lišila se především v tom, že všichni museli čekat než otevřou školu. Žáci nemají čipy jako my, pouze identifikační karty, které ukazují pokaždé, když otevírají školu. O přestávkách nesmí být nikdo na chodbách ani ve třídách, všichni musí čekat na další hodinu a na příchod učitele na školním dvoře. Škola zde začíná kole 8 až 9 hodiny ranní a končí nejdéle v 16:30, jedna vyučovací hodina trvá dlouhých 55 minut. Studenti se nepřezouvají. Učitelé se ke studentům chovají spíše kamarádsky.
- Když byl ve třídách hluk, učitelé si nedovedli sjednat pořádek (někteří).
- Řekly bychom, že vědomosti na této škole jsou horší než u nás - ať už v jazyku či jiném předmětu.
- Lidé ve Francii nevyužívají často hromadné dopravy. Využívají ke všemu auta.
- Čas ve Francii plyne úplně jinak než je zvykem zde. Ve Francii je vše protáhlé do noci.
- Francouzi jsou milí, zábavní lidé, kteří se snaží co nejvíce užívat života.
- Život ve Francii nám přišel velice pohodový, nikdo nikam nechvátal a stále se nikam nehonil.
- Ekonomická situace je ve Francii mnohem lepší než u nás.
Když jsme pobývaly ve Francii, nastal zde protest proti důchodové reformě. Díky tomuto protestu jsme byli evakuováni ze školy, protože nějací vandalové zapalovali popelnice, rozbíjeli okna, auta před naší školou. Poté jsme zůstali raději několik dní doma /pro bezpečnost /.
Pro
- odbourání jazykové bariéry
- poznání nových přátel, kultury, styl života, tradic, ekonomické možnosti
- odlišné školství
- osamostatnění
- určitě všem doporučujeme
Proti
- adaptace po příjezdu v ČR
- nejtěžší je pro nás ranní vstávání
- počasí
- jazyk
- hromada učení
Mise do Francie (říjen 2011)
| 
| 
